Nemám ráda multikina

Ne že bych něco měla proti pohodlným sedačkám, ale chroupání pop cornu mi zážitek z filmu nezpříjemňuje. Navíc mi to prostředí připadá dělaný na efekt (svítící umyvadla, například, kdo kdy viděl takovou blbost?) - jinými slovy o film tu jde už na posledním místě, zatímco o prachy až na prvním, což ve mě vyvolává divnej pocit.
V multikině jsem byla už potřetí, vždycky mám z těch svítících nesmyslů oči navrch hlavy. Tentokrát jsem vyrazila proto, že dávali v rámci specielní akce můj nejmilovanější Mechanický pomeranč.
Těšila jsem se na skvělý kinozvuk a velké plátno.
Skvělý kinozvuk se nekonal... nevím, jestli to nemůže být stářím filmu. Velké plátno... bylo sice větší než můj notebook, ale multi si představuju jinak... A co je mi to všechno platné, když film nepustili od začátku?
Celej zážitek zkazili. Jsem naštvaná a znechucená.
A jako "třešinky na dortu" jsem dostala hned dvě ponaučení ještě ten večer. S egoistou lze jít do kina (tam mlčí), ovšem ne na pivo po kině - ani na jedno malý. A mastný jídlo mi fakt nedělá dobře. Obzvlášť na noc.