Musím udržet mozek v činnosti. Mít o něco zájem. Třeba se celý dny učit, ale myslet, potlačovat pocity. Podporovat zbytky dobrých pocitů. Hlavně se nezačít hroutit. Nepřestat komunikovat s okolím.
Dobrá motivace ke koupi kytky za tři kila, i když člověk šetří na postel a má kytek tři zadky, takže už neví, kam je dávat, ne?
Ale orchidej ještě žádnou nemám. Teda už mám :-) Ve školní botanický zahradě byla výstava, tak jsem se poradila s odbornicí a zakoupila nenáročnou kytku, která ovšem vyžaduje světlo a nesnáší "fajrující" topení. Trochu problém, když mám v pokoji jediný okno a u toho okna je jediný topení. Skončila tedy na mém psacím stole a jsem zvědavá, jak dlouho mi bude trvat, než ji shodím, umačkám, nebo jinak zničím...
PS: Chtěla jsem vložit ilustrační obrázek, ale jediné foto můžu stvořit mobilem - to by ste toho mnoho neviděli. Takže... aby tento příspěvek hezky vypadal... vkládám cizí obrázek, odsud.
Moje je světle žlutá s růžovýma tečičkama.
___________________________
po pár dnech: Viděla jsem v květinářství "svou" orchidej. Byla za 850,- a ještě vypadala, že se jí tam nedaří uplně nejlíp (překvapivě, když tam neměli jediný okno). Ale prostě... koupila jsem fakt dost dobře :-)
čtvrtek 9. října 2008
Moje nová orchidej
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
Je vtipné, jak "duševně mimo" člověk musí stále něco dělat, aby neměl čas sám pro sebe, přemýšlet a být jen sám se sebou ... Jinak gratuluji ke kytce, ja plánuji kočičku
(pro neznalé: duševně mimo - asi bohužel vím, o čem mluvím)
kočičku bych taky ráda, ale není mi dáno, páč nebydlím sama... ale uvažuju, zdali by se dalo existovat s nějakou myšičkou, která vydrží v kleci po většinu dne(chci osmáka degu)
Okomentovat