Něco jako špatný nápad jak se zrelaxovat dobrým filmem.
Dost často se vám stane, že si někde přečtete, jak měl vedoucí důstojník německýho koncentráku rodinu v poblíž postaveném baráku, jak jim tam pomáhali vězni, děti si hrály a jak tam byli vlastně spokojeni a všem všechno přišlo normální. Tohle je poprvé, co jsem viděla pohled z druhé strany, dětskýma očima. Konec byl možná až zbytečně moc drsnej, ale kontrast s tím, v jaké iluzi žil malý hlavní hrdina, to byl velkej. A taky pěkná ukázka, jak občas funguje rodičovské ochraňování před realitou.
Jen mi připadá zvláštní, jak velkej kus plotu tam nikdo nehlídal, že měli kluci klídek :-)
sobota 13. listopadu 2010
Kluk v pruhovaném pyžamu
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)